Návrat o 23 let zpět? Ne děkuji!

V tomto článku bych chtěl vést menší polemiku na téma, zda chceme návrat ke "starým časům" či nikoliv.

Na úvod si položme otázku, jaká je zde současná situace. Evropu sužuje ekonomická krize a z ní plyne nervozita i k nám. Vládu často napadají ze všech možných stran, že neslouží lidu, nechce jí až 90% občanů tohoto státu atd. Občané jsou naštvaní ze všech kauz, co neustále vyplouvají na povrch. Korupce tu řádí, jak morová rána ve středověku. Lidé už toho mají dost. Chce to nějakou změnu, nějaké řešení, říkají si. Na jakou stranu se přidáte Vy?

Někteří už to očividně nevydrželi a ohlašují revoluci na datum 3.3.2012, kdy má „obyčejný lid“ obsadit policii, soudy a další státní instituce. Prý tuto akci neřídí žádná strana, žádná organizace, ale obyčejný pracující lid. Stav, ze kterého až mrazí. Možná se pletu, ale zdá se mi, jako kdyby nastával konec světa, když po 23 letech tu má být něco, čím jsme se zbavili komunistického útlaku.

„Jak nám komunismus pomohl“

Sice komunismus vůbec nepamatuji, ale z mnoha pramenů (knih, dokumentů, vyprávění příbuzných) jsem si o něm udělal celkem plastický obrázek. V celém tomto totalitním režimu je hlavní problém v tom, že člověk, který chce studovat a živit se jako doktor, podnikatel, majitel podniku jednoduše jako „imperialista“ má ztížené podmínky (nebo žádné např. díky svému třídnímu původu nebo kádru) svoji vysněnou práci vykonávat. Socialismus dává nastejno lidi, kteří můžou něco dokázat a ty kteří se chtějí nechat řídit někým druhým. Přesně takto to tu fungovalo za socialismu, kdy se člověku přesně řeklo, co má udělat a hlavně u toho nemyslet.

Z dědictví komunismu jsme dostali skvělý dárek v podobě korupce. Proč se u nás přes 20 let krade? Lidé zvyklí „za totáče“, že nic nebylo, se chtěli zajistit, mít nějakou jistotu. V současnosti nastává stejná situace. Když je někdo ve vlivném úřadu, proč by si pro sebe něco nepřihrál..

Velmi mě také znepokojuje, jaké jsou vztahy mezi námi všemi v zemi. Všichni jsou k sobě nevraživí, každý každému závidí a vyhlídky nejsou moc vábné. Také pozůstatek socialismu.

Neříkám, že kapitalismus a naše demokracie, kterou zde máme přes 23 let je všespásná a jediná možná varianta, ale schvalovat, co se zde dělo předešlé půl století není možné. Popírat zločiny sytému u nás (Proces s Horákovou, Píkou, uzavření do lágrů, zničení ekonomiky a české dobré značky ve světě), ale také v bývalém SSSR (gulagy, hladomor na Ukrajině, přesídlování různých národnostních menšin a také hlavně čistky) je nemyslitelné a mělo by se to trestat zákonem. Jednoduše se musí „zrovnoprávnit fašismus + nacismus s komunismem, protože si myslím, že tyto režimy se liší mezi sebou jen ve velmi malých detailech, ale u nás je „prý nebezpečnější nácek než komunista.“

Není to sice nejlepší, ale mohlo by být hůř

Chápu, že dnešní situace není ideální. Máme tu neustálé napětí, od Sametu se doslýcháme o mnoha tunelech, rozkrádání. Naštěstí nejsem v situaci, že vydělám 10000 Kč měsíčně a musím z nich vyžít. Rozumím, že takovýchto lidí se nachází v této zemi dost a dost jich nadává na současný systém a chce ho reformovat či změnit. Ale přece nemůžeme se vrátit do dob dřívější, aby „dělník“ který plní plán na „100%“ byl na tom stejně jako doktor, který pracuje poctivě. Nemůžu samozřejmě říct, že všichni dělníci jsou hloupí, líní a jen se dříve vezli na dobrém postavení ve společnosti. Určitě se jich najde plno pracovitých a schopných. Těm dejme práci a ostatním „nemakačenkám“ sebrat dávky. Sociální systém musí být spravedlivý. Lidé už politikům a celému systému nevěří a mají chuť sahat po rychlým a rázným řešením. Ale pojďme se všichni semknout, snažit se dobře pracovat (popřípadě studovat) a hlavně nemít zábrany se ozvat, když se něco děje a snažit se situaci vyřešit a ne jen nadávat v hospodě nebo na sociálních sítích.